Obsah

Sbor dobrovolných hasičů Štítov

Historie SDH Štítov

 

Sbor dobrovolných hasičů ve Štítově byl založen roku 1905. Ustavující schůze se konala 15. srpna toho roku. Na této schůzi byli přítomni zástupci hasičského sboru ze Skořic, kteří vysvětlovali základní potřeby a činnosti hasičských sborů, protože sbor ze Skořic vznikl jako jeden z prvních v širokém okolí.

 

První výbor byl zvolen ve složení:
 

Starosta:          Václav Hanzelín

Místostarosta:  Fabián Vostrovský

Jednatel:          František Krátký

Velitel:              Václav Kasal

Cvičitel:            František Hrubý

Členové           Jan Hanzelín

                        Antonín Hanzelín

                        Václav Sýkora

 

V následujícím roce 1906 se z jara na rozhodlo nechat šít hasičské stejnokroje, pak zakoupení hasičské výzbroje a též bylo rozhodnuto postavit hasičskou kůlnu. V Praze u firmy „Smékal“ byla zakoupena hasičská stříkačka za 1 200 K. Sbor neměl dostatek prostředků na  úhradu nejnutnějších věcí a proto oslovil soukromé osoby, různé instituce a podal i žádosti na šlechtice, kteří měli v okolí svá panství. Peníze na zakoupení stříkačky si sbor „vydlužil“ u Reifansenky ve Skořicích. V tomto roce se sbor rozrostl o dalších 9 členů.

 

16. května 1907 obdržel sbor příspěvek 20 K od Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa. V jednatelské knize je o této skutečnosti napsáno: „Dej Bůh, aby ještě dlouhá léta žil a panoval ve prospěch národům svých“ obnos byl hned dán na splacení dluhu hasičské stříkačky.

 

14. července 1907 pořádal sbor první veřejné cvičení s programem – dopoledne cvičení a svěcení stříkačky, odpoledne zahradní koncert a večer taneční zábava. Tento den však bylo velice špatné počasí. Celé ráno pršelo a nebylo možno vyjít ven. V největším dešti se dostavil sousední Skořický sbor a po dlouhé debatě se rozhodlo, že cvičení bude probíhat. Po poledni se dostavily sbory z obcí Kolvín, Vísky a Mirošov. Poté zatroubil sborový trubač na poplach a za šest minut nato se již stříkalo na určeném místě,tedy na stodole Fabiána Vostrovského. Pro stále trvající nepřízeň počasí se odpolední koncert odbýval ve spolkové místnosti a večer probíhal Věneček.

 

Svěcení stříkačky se uskutečnilo až 4. srpna téhož roku. Tohoto dne bylo velmi krásné počasí, dostavily se sbory ze Skořic, Mirošova, Měšna a své zástupce vyslaly sbory z Vísek, Přešína a Číčova.Při zahradním koncertu měl přednášku pan učitel Loudín ze Skořic, který líčil jak je potřebný  hasičský sbor v každé obci a přítomné členy vyzýval, aby vytrvali při sboru až do sklonku svého života.

 

Každoročně byla výzbroj a výstroj sboru doplňována. Sbor také každý rok úspěšně pořádal hasičský ples, který přinášel do jejich pokladny poměrně značné částky.

 

V roce 1908 přistoupil do sboru další člen a roku 1911 další tři členové.

2. srpna 1913 se v 1. hodinu v noci rozezněl hlas hasičské trubky, že v naší dědině hoří a skutečně stály v jednom plameni budovy občana Josefa Krátkého. Než přišla nějaká pomoc, chytla i sousední chalupa Františka Fábery. Jen přičiněním Štítoveckého sboru se zamezilo šíření ohně na okolní budovy.

 

18. května 1915 zasahoval sbor při likvidaci požáru stodoly u Antonína Bílka, do které uhodil blesk. Jen přičiněním zdejšího sboru se zamezilo šíření ohně na přilehlou obytnou budovu.

 

Ve válečných letech 1915 – 1918 byla činnost sboru přerušena, neboť několik členů muselo narukovat ke svým plukům.

 

V roce 1919 byla činnost sboru opět obnovena. Na valné hromadě byl zvolen opětovně starostou sboru Václav Hanzelín a velitelem Jan Plechatý.

 

V lednu roku 1921 čítal sbor 27 členů. Dále 5. května vystoupil sbor při položení základního kamene na stavbu sokolovny v Mirošově a 29. května při odhalení pomníku padlých vojínů z I. světové války v Příkosicích.

 

V roce 1922 byla opět obnovena tradice hasičských plesů. V tomto roce došlo konečně ke splacení dluhu za hasičskou stříkačku, splácení trvalo bezmála 17 let a také byl starostou sboru zvolen Václav Sýkora.

 

18 července roku 1926 byla pořádána oslava „Dvaceti let od založení hasičského sboru ve Štítově“ na oslavě probíhalo obvodové cvičení za spoluúčasti okolních sborů. V půl druhé odpoledne byl sraz všech členů. Místní členové netrpělivě čekali na znamení poplachu, koně tryskem vyrazily k místu požáru, kde už byli shromážděni hasiči a davy obecenstva. Ve tři hodiny začalo veřejné cvičení, a to: cviky se sekyrkami, cvičení se žerděmi, cvičení mirošovských hasičů s háčky, školní cvičení se stříkačkou místním sborem.

 

13 července 1930 Rokycanská župa konala 28. sjezd župy a 52 valnou hromadu a to ve Štítově. Pro místní sbor to byla veliká čest ale i starost. Celkem na této akci bylo zastoupeno 29 sborů se 156 muži a z toho se cvičení zúčastnilo 80 mužů. Na tehdejší dobu byla tato akce velmi dobře zajištěná.

 

2. září 1932 vznikl požár ve stodole Františka Krátkého, štítovecký sbor se okamžitě dostavil k hájení okolních budov a stohu ovsa. Díky větru, který foukal na opačnou stranu nedošlo k dalším škodám, ale shořela stodola, ve které byla uložena nevymlácená úroda.

 

Další požár vznikl v obci dne 23. června na domku Jana Koreckého, ačkoliv měl sbor stříkačku v pohotovosti, plameny zachvátili již okolní budovy. Sbor měl těžký úkol, ale s velkým úsilím a odhodláním se podařilo sousední budovy z části uchránit.

 

V roce 1935 si sbor připomněl 30. výročí svého založení. Za toto období měl sbor celkem 3 starosty, 4 velitele, 4 pokladníky a stálé stejného jednatele pana Františka Krátkého. Během pořádaných cvičeních a ani při požárech nikdo nepřišel o život.

 

Vzhledem k válečným poměrům se v roce 1937 konala přednáška jak používat plynovou masku a jaká opatření lze učinit proti leteckým útokům, jak chránit svoje životy i svůj majetek. Přednášky se zúčastnilo 70 osob a to ze Štítova, Myti i Vísek.

9 února 1939 pomáhal sbor při likvidaci ohně farního kostela ve Skořicích.

 

Z důvodu II. Světové války se rozšiřovala Brdská střelnice a tak musela být vesnice Štítov vystěhována do 30. listopadu 1941. Sbor se dal po válce opět dohromady v roce 1946.

 

V roce 1947 zemřel poslední zakládající člen pan František Krátký starší, který byl jednatelem sboru 42 let.

 

Sbor měl během okupace 23 členů a za starostu sboru byl zvolen Josef Ječný, který vykonával tuto funkci až do roku 1964, kdy byl starostou (předsedou) zvolen Josef Vostrovský

 

V roce 1952 se opravovala hasičská zbrojnice.

 

V roce 1953 bylo pamatováno na požární sbor v rozpočtu obce a byly zakoupeny stejnokroje, brigadýrky, kravaty, odznaky, hadice, přilby, lodičky plátění, smaltová tabule s nápisem „Hasičská zbrojnice“.

 

Roku 1954 bylo přiděleno nákladní auto o nosnosti 1,5t, avšak ve stavu k delší jízdě neschopné.

 

50. výročí založení sboru si hasiči připomněli pouze na valné hromadě, nekonaly se žádné oslavy.

 

V roce 1960 byla sboru přidělena motorová stříkačka.

 

18. července 1965 se konala slavnostní schůze k 60 letému výročí trvání hasičskému sboru.

 

V roce 1968 byl sboru přidělen nový požární stroj. V následujícím roce se sbor zúčastnil záchranných prací při likvidaci požáru hospodářského objektu a před Vánocemi při požáru stodoly v Myti.

 

V této době pracovalo ve Štítově velmi dobře družstvo mladých požárníků.

 

Členové sboru se podíleli na řadě akcí v obci – rekonstrukce pohostinství, vodovod, brigády v JZD, masopustní veselí, pravidelně pořádaly hasičské bály nebo taneční zábavy.

 

Od roku 1986 byl předsedou sboru Vladimír Ječný.

 

23. července roku 1990 si sbor připomněl 85. let od svého založení a byli pozváni i rodáci Štítova.

 

V roce 2000 se uskutečnily oslavy 95. let založení místního hasičského sboru společně s 650. výročím vzniku obce Štítov. Organizace oslav zajišťovali hasiči společně s obecním úřadem. Akce byla velmi zdařilá s ukázkami použití požární techniky.